Autobus 136: Ikona pražské MHD na cestě k udržitelné budoucnosti
Pražská městská hromadná doprava prochází dynamickou proměnou, a jedním z jejích nejvýraznějších symbolů je bezesporu autobusová linka číslo 136. Tato linka, která spojuje severovýchodní a jižní části metropole, je nejen páteří denního dojíždění tisíců Pražanů, ale brzy se stane i průkopníkem ekologické revoluce v pražské veřejné dopravě. Připravte se na jízdu, která sahá od bohaté historie až po vizi elektrické budoucnosti.
Nejdelší linka Prahy: Autobus 136 v číslech a souvislostech
S úctyhodnou délkou přibližně 26 kilometrů si trasa autobusu 136 právem drží titul nejdelší autobusové linky v pražské síti. Nejedná se o běžnou radiální linku vedoucí do centra a zpět, nýbrž o takzvanou tangenciální trasu, která efektivně propojuje severní a jižní oblasti Prahy bez nutnosti přestupu v centru. Spojuje tak odlehlá sídliště, obchodní centra a důležité přestupní uzly, jako jsou například Sídliště Čakovice na severu a Jižní Město na jihu. Díky svému rozsáhlému rozsahu a vysoké frekvenci spojů se linka 136 stala klíčovou "metrolinkou", která doplňuje metro a zajišťuje plynulou dopravu v oblastech, kde podzemní dráha chybí.
Provozní parametry linky, jako jsou krátké intervaly a široký rozsah provozu po většinu dne, z ní činí jeden z nejdůležitějších pilířů pražské povrchové dopravy. Ať už potřebujete aktuální jízdní řád autobusu 136 nebo jen zjistit, kde se zrovna nachází "stotřicetšestka", je zřejmé, že bez této linky by byl každodenní život v Praze o poznání složitější.
Z historie linky 136: Od prvopočátků k metrolince
Historie autobusové linky 136 je stejně spletitá a zajímavá jako pražské uličky. Její kořeny sahají až do dob, kdy se pražská MHD teprve formovala. Již od svého vzniku byla částečně spjata se svou dnešní trasou, což svědčí o její strategické důležitosti v dopravní síti. Zajímavostí je, že linka 136 patřila spolu s dalšími k prvním, jejichž provoz pro Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) externě zajišťovaly autobusy ČSAD, což otevíralo nové možnosti v efektivitě a pokrytí.
Její vývoj byl úzce provázán s rozšiřováním pražského metra. Například v roce 1974, v souvislosti se zavedením provozu prvního úseku metra, došlo k výrazným úpravám trasy. Postupně se prodlužovala a adaptovala na měnící se potřeby města a rozšiřující se sídliště. Od počátečního provozu pouze ve všední dny a s omezeným počtem zastávek se linka 136 vyvinula v celodenní metrolinku s plným pokrytím, která je dnes nepostradatelnou součástí integrovaného dopravního systému PID.
Linka 136 je živoucím důkazem dynamiky pražské veřejné dopravy, která se neustále vyvíjí a přizpůsobuje potřebám města i jeho obyvatel.
Revoluce na kolech: Elektrifikace linky 136 a dalších
Jednou z nejvýznamnějších kapitol v moderní historii pražské MHD je projekt elektrifikace. Dopravní podnik hl. m. Prahy se zavázal k výraznému snížení emisí a zvýšení udržitelnosti dopravy. V rámci tohoto závazku Rada hlavního města Prahy schválila investiční záměry pro elektrifikaci dalších autobusových linek, mezi nimiž hraje klíčovou roli právě linka 136. Spolu s ní se elektrifikace dotkne i linek č. 137, 176 a 140.
Proč elektrifikovat? Klíčové motivace pro změnu
Důvody pro takto masivní a finančně náročný projekt (odhadované náklady se pohybují v řádu miliard korun) jsou mnohostranné a strategické:
- Plnění Klimatického závazku hl. m. Prahy: Město si klade ambiciózní cíle v boji proti klimatickým změnám a snižování uhlíkové stopy. Elektrifikace autobusů je zásadním krokem k dosažení těchto cílů.
- Evropská a národní legislativa: Předpisy EU a České republiky určují povinný podíl nízkoemisních nebo lokálně bezemisních vozidel ve vozovém parku dopravců. DPP se tak připravuje na budoucnost, kde dieselové autobusy budou postupně minulostí.
- Energetická bezpečnost: Snížení závislosti na fosilních palivech posiluje energetickou nezávislost a stabilitu pražské dopravy.
- Zlepšení komfortu cestujících a životního prostředí: Bateriové trolejbusy, které nahradí dieselové autobusy, nabízejí plynulejší a tišší jízdu. Pro obyvatele městských částí, kterými linky procházejí, to znamená méně hluku a čistší ovzduší.
- Estetika městského prostoru: Důležité je i to, že nevznikne podél tras "les nových stožárů" pro trakční vedení. Moderní řešení s bateriovými trolejbusy minimalizuje nutnost rozsáhlé nové infrastruktury, což zachovává vizuální ráz města.
Infrastruktura a výzvy na cestě k elektrické budoucnosti
Přechod na elektrický pohon si vyžádá významné investice do nabíjecí a napájecí infrastruktury. Pro linky 136 a 176 se plánuje vybudování nových nabíjecích stop a měníren v klíčových úsecích, jako jsou:
- Letňany - Prosek - Jandova
- Vysočanská - Ohrada
- Prokopova - Olšanské náměstí - Flora (zejména do stoupání)
- Flora - Slavia - Chodovská - Kačerov - Lhotka - Poliklinika Modřany - Na Beránku
- Nabíjecí stopy v obratišti Sídliště Čakovice
Celý proces však není bez překážek. Jak zaznívá z Dopravního podniku, největším limitem je v současnosti nedostatek kvalifikovaných projektantů trolejového vedení, měníren a dalších drážních zařízení. To poukazuje na širší problém na trhu práce a nutnost investovat do vzdělávání v technických oborech.
Co to znamená pro Pražany?
Elektrifikace linky 136 a dalších představuje mnohem víc než jen technologickou modernizaci. Je to investice do zdraví obyvatel, do udržitelného rozvoje města a do zvýšení kvality cestování. Tišší, plynulejší a čistší autobusy přispějí k příjemnějšímu dojíždění a zlepší životní prostředí v přilehlých oblastech. Pro obyvatele Sídliště Čakovice, Proseku, Žižkova, Michle, Kačerova nebo Jižního Města to znamená konkrétní pozitivní změnu v každodenním životě.
Tento projekt je také důležitým krokem k vytvoření synergických předpokladů pro potenciální převedení dalších autobusových linek do bezemisního režimu. Praha tak směřuje k moderní a plně udržitelné veřejné dopravě, která bude sloužit svým obyvatelům s minimálním dopadem na planetu. Autobus 136 je v tomto příběhu klíčovým hráčem - ikonou, která se s odvahou pouští do nové, zelenější éry.